O mně

Moje fotka
Jmenuji se Martina Melicharová a vítám Vás u mě. Plést mě naučila babička asi v pěti letech, vím, že jsem ještě neuměla číst a psát. Byla to šála pro panenku. Moje první výšivka se objevila na kapesníku. Už nějakou dobu propadám jiné vášni a to je šití. Od nepovedeně zašité gumy od tepláků ke kabelkám, dekám a jiným maličkostem. Kontakt: marmel.melichar@gmail.com

pátek 24. února 2012

Fotografie z přírody

Ráda fotím i když to neumím, čas od času se mi povede pěkný záběr. Někdy dumám nad nastavením foťáku, jak by to bylo nejlepší. Je pravda že se málokdy trefím, ale když už se zadaří....


Západ u nás nad hospodou




 U kamaráda na zahradě.









 Rhodos, západní část pobřeží.




Někde mezi Rhodosem a Symi.




Horní Lipová





Lemberk a okolí




Takové malé drobnosti

Zbytečky z dětské deky jsem použila na obal na GPS.





Začala se mi rozpadat modlitební knížka po babičce, dala jsem jí kabátek a svou první cedulku od Veveřice.




Panímáma a pantáta mají krásný zvyk. Každý den ráno vstanou, panímáma obstará zvířata, pantáta vezme psa a jdou spolu pro noviny. Pak se setkají u jídelního stolu, na stole je přímo švédský stůl, z hrníčků se line vůně čaje a nastává raní pohoda. Na tento rituál se vždy moc těším, trvá dlouho, diskutuje se a povídá. Když jsem přemýšlela co jim dát k vánocům, napadlo mě prostírání. Moc se líbílo a já z jejich radosti měla ještě větší radost.



Jehelník

A proč ne jehelníček? Protože dvakrát měř a jednou řež. Nicméně jsem nakonec zjistila, že je tak akorát. Pojme veškeré mé špendíky. A když ho zrovna ve výrobním procesu, v tom množství věcí na stole hledám, vždy si ho někde aspoň růžkem zahlídnu. Ale přiznám se, příště bude červený, bude se líp hledat.

Tady je pěkně naducaný 17 x 17 cm velký jehelník.




čtvrtek 23. února 2012

Poštář


Tak to takhle jednou příjdou látky, předeprat je musím. Usušit, vyžehlit, nařezat, sešít, vyžehlit, nařezat, sešít vyžehlit, sešít, vyžehlit.....

Samozřejmě, že jsem Bellet pro tentokrát neposlouchala, pruhy jsem zmenšila a pak jsem s těma pišišvorama mrňavejma bojovala až do konce.

Pro představu: konečná velikost 45x45 cm.












Ubrus

pokaždé, když si ho rozbalím a přejíždím po něm rukou, nechápu, jak jsem něco takového dokázala vytvořit. Má i svou historii. 
V roce 2002 byly povodně a s Pavlem jsme museli opustit byt v Praze, on šel bydlet do mého bytu za Prahou a já šla bydlet ke kolegyni. Tak to trvalo asi měsíc. 
Měly jsem dlouhé večery a právě ona mě nakopla k vyšívání. Ukázala mi pár neskutečných prací a já se do toho pustila. Trvalo to rok, dokončila jsem ho u své babičky, byly to neskutečně strávené chvíle, na které dodnes vzpomínám. Hodiny a hodiny jsme si povídali a já ubrus odkládala, pouze když jsem jedla. Po roce žmouláni v ruce, jsme ho vypraly a pověsily na šňůru na zahradě. On tam tak neskutečně zářil.

Ráda vzpomínám na babičku, moc mi chybí.






Můj první vyšívaný obrázek

Křížkový steh jsem vyzkoušela a naprosto mě jednu dobu pohltil. Toto je první obrázek, který jsem vyšila. Mám ho zarámovaný už asi dva roky a schovaný. Není ho kam pověsit.

Ale jednou se to místečko určitě najde.


Kabelka 

pro maminku mého kamaráda. Opět můj oblíbený střih od Bellet.






Takakorátka

Přišlo období, kdy jsem o víkendu přebíhala z baráku do auta, z auta do bytu, z bytu na nákup atd atd...
A najednou jsem zjistila, že nemusím tahat velkou kabelku, ale stačí mi takovýho něco malýho na telefon, obr svazek klíčů a peněženku, ale hlavně přes hlavu, ať mám volný ruce.

Tak vznikla kabelčička takakorátka a malé pouzdro, asi jsem ho někomu věnovala, ale vůbec netuším komu:-)











Kabelka pro kamarádku pro její kamarádku.

Anička mi zadala práci, potřebuju kabelku pro Álu. Na otázku jakou by si představovala, mi byla okamžitě dána odpověď: "No takovou jakou máš ty, ale aby se hodila k džínsům." V tu chvíli jsem věděla z čeho ji budu šít. Měla jsem nasyslenou látku, chtěla jsem ji jen a jen pro sebe..., ale k Ále se hodila víc než ke mě.






Jarní polštář

mé nejneoblíběnější barvy, ale jelikož to bylo na zakázku, chtěla jsem splnit požadavek. Použila jsem klasickou patchworkovou techniku schody. Nakonec se moc líbil.



úterý 21. února 2012

Slaný dort

Když jsem se poprala se sladkými dorty, chtěla jsem vyzkoušet slané dorty.